{title: Jennifer Lady}
{artist: Nedvědi}

Drobně [G]mží a do noci zvon z majáku [C]lodím zavolal [G]vstříc.
Útesy skal ostrých jak nůž už proplou[D]vá.
Jennifer [G]Lady, tak malá jak stín, má na boku [C]ránu a v plachtoví [G]klín.
To z pitomý války muži se v[D]rací domů [C]k nám. [G]

Kolik jich [G]šlo a vrací se půl, to bude [C]pláče a po dlaních [G]sůl,
a bez tátů synů a bez věna dcer, Bože, co bude [D]dál ?
Přestane [G]svítat, až do hrobu dáš všechen ten [C]smutek, má Irská [G]zem?
Co platný jsou květy a všechna ta [D]sláva? Bože co bude [C]dál? [G]

V srdci [G]úzkost, na duši vzdor, myšlenky [C]letí jak potoky z [G]hor.
Dokud nám budou poroučet blázni, kde bude [D]svět?
Svobodo [G]drahá, kolik to stojíš? Kolik nás [C]zemře ve válkách [G]jen?
Až jednou ráno snad vyjdeš jak [D]slunce v jedinej [C]den? [G]

Drobně [G]mží a do noci zvon z majáku [C]lodím zavolal [G]vstříc.
Útesy skal ostrých jak nůž už proplou[D]vá.
Jennifer [G]Lady, tak malá jak stín, má na boku [C]ránu a v plachtoví [G]klín.
To z pitomý války muži se v[D]rací domů [C]k nám. [G]