{title: Zahrada ticha}

Je tam brána zdobe[D]ná, cestu oteví[Em]rá. Zahradu zele[C]nou [G] všechno připomí[D]ná.

Jako dým závo[D]jů, mlhou upřede[Em]ných, vstupuješ do ti[C]cha [G] cestou vyvole[D]ných.

Je to březový [D]háj, je to borový [Em]les, Je to anglický [C]park, [G] je to hluboký [D]vřes.

Je to samota [D]dnů, kdy jsi pomalu [Em]zrál, V zahradě zele[C]ný, [G] kde sis za dětství [D]hrál

Kolik chceš, tolik [D]máš očí otevře[Em]ných. Tam venku za bra[C]nou [G] leží studený [D]sníh.

Z počátku usly[D]šíš vítr a ptačí [Em]hlas. V zahradě zele[C]ný [G] přejdou do ticha [D]zas.

Světlo připomí[D]ná rána slunečných [Em]dnů, v zahradě zele[C]ný, [G] v zahradě beze [D]snů.

Uprostřed závra[D]tí, sluncem prosvíce[Em]ných, Vstupuješ do ti[C]cha [G] cestou vyvole[D]ných.