73 lines
11 KiB
TeX
73 lines
11 KiB
TeX
\chapter{Značkovací jazyky}\label{kap:znackovaci-jazyky}
|
|
|
|
Tato kapitola se zabývá analýzou nejběžnějších jazyků pro popis obsahu používaných ve statických generátorech z~předchozí kapitoly, dalším důležitým jazykům ze světa sázení a jejich pricipům.
|
|
|
|
\section{Principy značkovacích jazyků}
|
|
|
|
Definici konceptu značkovacích jazyků nebo-li \uv{markup jazyků}, můžeme najít napří\-klad v~RFC 7764\footnote{Jako \textit{RFC} se označují standardy vydané organizací IETF (Internet Engineering Task Force).}, tedy, že v~počítačových systémech jsou kontextuální data ukládána a zpracovávána několika technikami. Informaci lze kódovat jako čistý text bez speciálních formátovacích znaků. Tento přístup je jednoduchý pro implementaci i použití, ovšem neumožňuje složitější formátování textu.
|
|
|
|
Kódovat můžeme i do binárních formátů určených ke zpracování a interpretaci specia\-lizovanými programy, jimiž mohou být například LibreOffice Writer, či proprietární software\footnote{Software nerespektující základní svobody uživatele, které jsou popsány na adrese \url{https://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html}} Microsoft Word. Zřejmou nevýhodou je to, že zdroj není čitelný bez programu určeného pro jeho interpretaci.
|
|
|
|
Markup jazyky se snaží o~spojení nejlepšího z~obou světů, tedy o~obsah s~možností formátování, který je jednoduše čitelný jak pro člověka, tak pro stroj. Toho je dosaženo tím, že v~je v~běžných textových souborech přiřazen vybraným znakům speciální význam. Uživatel je schopen tyto znaky psát bez potřeby speciálních nástrojů, a tím jednoduše tento speciální význam vyjádřit. Například v~rámci jazyka Markdown, jenž je popsán v~následujích sekcích, se význam znaku \texttt{\#} na začátku řádku mění z~běžného křížku na definování nadpisu první úrovně. \citep{rfc7764}
|
|
|
|
\section{Nejběžnější jazyky}
|
|
|
|
V~současnosti existuje nespočet značkovacích jazyků, z~nichž nejčastěji používaným je nepochybně HTML, ovšem tato práce se věnuje těm nejpoužívanějším jazykům, jež mají uživateli usnadnit psaní a sázení obsahu. Uživatel se tedy nemusí při jeho tvorbě nutně zabývat typografií a formátováním obsahu, což jsou aspekty, o~které se později stará generátor pomocí šablon. U~HTML je tomu naopak, uživatel řeší samotný obsah i formátování v~jednu chvíli skrze různé druhy formátovacích tagů. O~vyplňování obsahu do HTML se v~případě staticky generovaných webových stránek stará právě samotný generátor.
|
|
|
|
Vybrané jazyky jsou zároveň cílené na čitelnost samotného zdrojového obsahu v~čistém textu bez nutnosti jeho interpretace speciálním prostředím či zpracováním do jiných formátů, jimiž mohou být PDF, DjVu, PostScript apod. Například podtržení textu je v~nějakém pseudo-jazyce reprezentováno opravdovým podtržením pomocí rovnítek, viz příklad \ref{lst:pseudo-jazyk}, nikoliv obalením nadpisu ve speciální deklaraci, jako je tomu právě u~jazyka HTML. Podtržení je poté pro čtenáře mnohem jasnější, jelikož nemusí přemýšlet, co v~kontextu HTML daný tag znamená, kdežto podtržení z~kontextu souboru vyplývá.
|
|
|
|
\begin{lstlisting}[label=lst:pseudo-jazyk,caption=Příklad podtržení nadpisu ve značkovacím pseudo-jazyce]
|
|
Nadpis
|
|
======
|
|
\end{lstlisting}
|
|
|
|
Následující jazyky byly vybrány základě jejich výskytu u~generátorů vybraných v~předchozí kapitole a také podle aktuálních statistik ze serveru \cite{slant}, který se věnuje obecnému určení oblíbenosti na základě hodnocení ze strany uživatelů.
|
|
|
|
\subsection{\TeX}\label{kap:tex}
|
|
|
|
Tento jazyk se vzdaluje od původního konceptu čitelnosti zdroje, ovšem ve statických generátorech ho lze stále efektivně využít. Je jedním z~nejrozšířenějších sázecích jazyků se spoustou možností a funkcionalit, z~nichž velmi zajímavým rozšířením je prostředí pro psaní matematických formulí, díky němuž se jazyk stal velmi populárním v~oblasti technických publikací. Tyto funkcionality se často objevují i v~jiných jazycích a jsou efektivně využívány pro jejich rozšíření.
|
|
|
|
Většina uživatelů se setkala spíše s~jazykem \LaTeX, tedy s~nadstavbou původního \TeX{}u, která má uživateli zjednodušit práci svými makry a rozšířeními. Realita je ovšem taková, že \LaTeX{} dělá celou práci složitější, jak popisuje RNDr. Olšák:
|
|
|
|
\begin{quote}
|
|
Představte si, že si nějaký uživatel přečte \LaTeX{}ovou příručku a nabude doj\-mu, že mu bude stačit rozumět problematice sazby na úrovni této příručky. Pak se jednou překlepne třeba při sestavování tabulky a na terminálu na něj \TeX{} křičí: {\tt Extra alignment tab has been changed to "\verb|\cr|".} Uživatel začne znovu listovat ve své příručce a zjistí, že tam o~žádném "\verb|\cr|"{} není jediná zmínka. Má pak tři možnosti: (1)~Zmáčkne Enter a podobně se zachová i u~dalších chyb. Pomyslí si, že ten \LaTeX{} je něco tajemného a mys\-tického. (2)~Propadne zoufalství a jde od toho. Dojde k~závěru, ľe je lepší zůstat u~Wordu. Vždyť stačí vzít tabulku v~Excelu a jednoduše ji přemístit do Wordu a jaképak smolení se s~nějakým podezřelým "\verb|\cr|". (3)~Pořídí si \TeX{}book a po intenzivním studiu nakonec řekne: \uv{aha}. V~tuto chvíli ale už nepotřebuje, aby mu \LaTeX{} zakrýval složitost \TeX{}u. \citep{nolatex}
|
|
\end{quote}
|
|
|
|
Ve výsledku je tedy lepší, z~různých důvodů popsaných RNDr. Olšákem v~jeho publikaci, použít samotný plain \TeX{} na úkor vyšší vstupní úrovně pro používání jazyka.
|
|
|
|
\subsection{Troff}
|
|
|
|
Troff je jedním z~nejstarších jazyků a předchůdcem jazyka \TeX. Autorem původní verze je Joe Ossanna, po jehož smrti převzal vývoj Brian Kernighan. Samotný Troff je reimplementací a rozšířením původního programu RUNOFF z~operačního systému CTSS. Vznikl za účelem sazby dokumentů na novém operačním systému Unix. \citep{ossanna1977troff}
|
|
|
|
Dnes existuje celá řada různých implementací a modernizovaných rozšíření, například Groff\footnote{\url{https://www.gnu.org/software/groff/}}, Heirloom troff\footnote{\url{http://heirloom.sourceforge.net/doctools.html}}, nebo moderní Neatroff\footnote{\url{https://repo.or.cz/neatroff.git/}}, který se snaží o~spojení toho nejlepšího ze všech předchozích implementací. Sám Brian Kernighan v~soukromé emailové konverzaci doporučuje použití některé alternativní implementace, jež jsou podle Keringhana lepší ve všech směrech.
|
|
|
|
I~přes vznik mnoha alternativních jazyků, například dříve zmíněného \TeX{}u a \LaTeX{}u, je Troff (Groff) stále hojně využíván v~praxi, zejména u~softwarové dokumentace v~Unixových operačních systémech.
|
|
|
|
\subsection{Markdown}\label{kap:markdown}
|
|
|
|
Jazyk Markdown vznikl 19. března roku 2004, když John Gruber vydal první popis syntaxe a referenční implementaci.
|
|
|
|
Hlavním z~cílů syntaxe jazyka je vytvářet co možná nejčitelnější obsah podobě čistého textu. Dokument psaný v~Markdownu by měl být publikovatelný jako textový soubor bez dalších úprav a zpracování. Jazyk byl ovlivněn několika již existujícími specifikacemi jiných jazyků, ovšem největším zdrojem inspirace pro jeho vznik jsou čisté e-mailové korespondence\footnote{E-mail, který není formátován pomocí HTML.}. \citep{daringfireball}
|
|
|
|
První specifikaci Gruber vydal společně s~referenční implementací v~jazyce Perl, která prováděla konverzi zdrojového souboru popsaného v~jazyce Markdown do HTML. Tento program je také pojmenován \textit{Markdown}, ovšem mluvíme-li o~\textit{Markdownu}, máme nej\-častěji na mysli samotnou syntaxi. Ta má dnes mnoho implementací v~různých programovacích jazycích. Gruberova specifikace ovšem není formálním standardem, kvůli čemuž vznikl veliký počet alternativních a více či méně pozměněných implementací, jež nemusí být navzájem kompatibilní. Nejčastějšími z~nich jsou například Github Markdown, CommonMark, RMarkdown a mnoho dalších. \citep{commonmark}
|
|
|
|
Nevyužívanější formální specifikací je právě CommonMark\footnote{\url{https://commonmark.org/}}, jenž slouží jako pevný základ většiny rozšíření. \citep{github_formal_markdown_spec}
|
|
|
|
Podobně, jako je tomu u~specifikací, existuje velké množství programů, které tyto různé specifikace překládají. Švýcarským nožem mezi nimi je program Pandoc\footnote{\url{https://pandoc.org/}}, jenž umí překládat Markdown do enormního výběru jiných formátů, nebo z~jiných formátů zpět. Tato funkcionalita se nevztahuje pouze na jazyk Markdown, Pandoc dokáže operovat mezi všemi podporovanými formáty, například dokáže konvertovat obsah z~HTML do \TeX{}u. Na druhou stranu existují i velmi jednoduché překladače, například program smu\footnote{\url{https://github.com/Gottox/smu/}}, který umí překládat Markdown do HTML nebo čistého textu a neobsahuje více než šest set řádků kódu hlavního programu.
|
|
|
|
Užitečným rozšířením je, mimo jiné, také integrace matematického prostředí z~jazyka \TeX, viz sekce \ref{kap:tex}.
|
|
|
|
\subsection{Org-mode}
|
|
|
|
Org-mode vznikl jako jeden z~módů pro editor Emacs\footnote{\url{https://www.gnu.org/software/emacs/}}. Funguje podobně jako ostatní markup jazyky, tedy jako jeden centrální systém pro správu obsahu, ze kterého lze vytvářet jiné formáty, například HTML, \LaTeX, Open Document, Markdown, PDF a podobně s~možností přidání libovolného nového backendu. Cílem Org-mode je možnost ho používat i s~minimální úrovní jeho znalosti, ovšem jeho funkcionalita je vždy přístupná. Vše je realizováno pouze na čistých textových souborech, nejlépe přenositelným typem souboru. Editor Emacs je zároveň velmi často portován na různé druhy systémů, a je tedy možné ho využívat v~podstatě kdekoliv. \citep{orgmanual}
|
|
|
|
Podporuje také \uv{literate programming} a \uv{reproducible research}, tedy, že Org soubory mohou obsahovat plně funkční bloky s~kódem, které lze hodnotit v~rámci systému, a výstup bloků lze automaticky vkládat přímo do dokumentu. \citep{environment_for_literate_programming}
|
|
|
|
Jak popisuje \cite{carsten_dominik} ve svém krátkém technickém popisu, Org-mode umí navrhování, psaní poznámek, hypertextové odkazy, tabulky, seznamy, plánování projektů, GTD, HTML a \LaTeX{}, a to všechno v~čistých textových souborech v~editoru Emacs.
|
|
|
|
\subsection{reStructuredText}
|
|
|
|
Tento jazyk, známý také jako ReST, je, stejně jako Markdown, zároveň syntaxí i parsovacím systémem syntaxe pro tvorbu dokumentů a webových stránek. Svou oblibu získal hlavně v~komunitě jazyka Python. Ve své dokumentaci\footnote{\url{https://docutils.sourceforge.io/rst.html}} je popisován jako syntax pro využití ke psaní \textit{Python docstrings} a dalších druhů dokumentace, která je spolehlivá a jednoduchá. ReST vznikl v~návaznosti na jazyk StructuredText, jenž trpěl mnoha nedostatky. Cílem jazyka reStructuredText je tyto nedostatky opravit a doplnit. \citep{problems_with_structuredtext}
|
|
|
|
S~jazykem se lze setkat u~značné části existujících generátorů statických webových stránek, z~nichž některé jsou zmíněny v~kapitole \ref{kap:paradigmata}.
|