\chapter{Modelová implementace}

Tato část práce se věnuje tvorbě modelové implementace systému pro generování statického webu dle definovaných požadavků. Systém je vytvářen na základě poznatků z předchozích částí práce.

\section{Požadavky na modelový web}

Jako modelovoá implementace byl zvolen web pro distribuci výukových materiálů. Webové stránky byly objednány Ústavem výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy za účelem usnadnění práce již aktivních učitelů a jsou tedy plně využívány v praxi mnoha pedagogy z celé republiky. Materiály jsou určeny pro podporu výuky během vyhlášeného stavu nouze v době šíření viru COVID-19 a mají učitelům pomoci s přípravou distanční výuky a úkolů v době vyhlášení celostátní karantény. Tuto implementaci lze ovšem použít na distribuci jakýchkoliv jiných výukových materiálů, či ke psaní dokumentace.

Hlavním požadavkem je možnost dělit obsah na sekce dle druhu školy (základní škola, střední škola, vysoká škola atd.) a dále pak na subsekce podle předmětů a oborů. Do samotného obsahu musí být možné vkládat přílohy ke stažení v různých formátech, obrázky a videa s možností jejich ocitování. Všechny přiložené soubory musí být distribuovatelné přímo z webových stránek, nikoliv s externích zdrojů. Všechna videa je nutné vložit do stránky a musí je být možné přehrát v nativním přehrávači prohlížeče bez nutnosti otevírání externích webových stránek či programů.

Stránky musí být staticky generované a není tedy žádoucí v rámci webu řešit uživatelské účty, přihlašování apod. Zároveň je důležité, aby byl obsah zobrazitelný na každém druhu zařízení, tedy jak na monitorech s nadstandardní velikostí, tak na mobilních zařízeních. Z důvodu potencionálního vytížení sítě je nutné, aby byl celý obsah optimalizován za účelem předejití  vysoké latence, a to z důvodů probíraných v předchozí části práce, tedy v sekci \ref{kap:vyhody-statickych-webovych-stranek}.

Obsah stránek musí být verzován, decentralizován a spravován předem pověřenými uživateli. Generování statického webu na základě změn obsahu je nutné řešit automatizovaně.

\section{Výběr vhodného systému}

Modelový web se skládá ze dvou sytstémů, a to ze systému pro správu obsahu a systému pro jeho generování do HTML.

Pro správu obsahu i šablon a statických souborů byl zvolen systém Git. Hlavní výhodou tohoto verzovacího systému je jeho rozšířené využití v praxi a dokáže s ním tedy pracovat spousta uživatelů. Zároveň má v porovnání s jinými verzovacími systémy spousty výhod.\todo{Příklady + citace}

Protože forma modelového webu odpovídá paradigmatu webové prezentace ze sekce \ref{kap:paradigmata-webova-prezentace}, byl pro jeho generování použit program Zola\footnote{\url{https://www.getzola.org/}}, jehož výhody jsou v sekci \ref{kap:paradigmata-webova-prezentace} popsány.

\section{Tvorba šablony}

Jak se uvádí v dokumentaci\footnote{\url{https://www.getzola.org/documentation/content/overview/}}, Zola pracuje s několika druhy stránek, primárně s takzvanou \uv{sekcí} a \uv{stránkou}. Každá sekce může mít vlastní obsah, ovšem může obsahovat i další subsekce, díky čemuž lze dělit obsah do stromové struktury. Stránka slouží pouze k předání obsahu a nikoliv k dalšímu větvení struktury. Dá se tedy říci, že stránka značí konec dané větve. Kořenem celého stromu je speciální sekce s názvem \uv{index}. Každá tato část standardně využívá vlastní HTML šablonu, ovšem nejde o pravidlo a každá část větve může využívat jinou šablonu. To je užitečné například u stránek s různým druhem obsahu. V rámci modelového webu zůstává druh obsahu stejný a není tedy třeba odchylovat se od standardní struktury.

Soubory se šablonami se nachází ve složce \texttt{templates/}, ve které generátor vždy očekává šablonu \texttt{index.html}. Ta se využívá jak k vykreslení úvodní kořenové stránky, tak ji mohou ostatní šablony rozšiřovat. Tato kořenová šablona tedy obsahuje základní strukturu celé stránky, přičemž navazující šablony jen mění určité části obsahu a nedefinují celou strukturu znovu.

Generátor v šablonách hledá vlastní řídící sekvence, které se popisují závorkami. Existují tři druhy kombinací, které lze použít:

\begin{itemize}
	\item \texttt{\{\% \%\}} -- Metoda, funkce, cykly, podmínky, práce s proměnnou atd.
	\item \texttt{\{\{ \}\}} -- Výpis do HTML
	\item \texttt{\{\# \#\}} -- Komentář
\end{itemize}

Generátor také vyždaduje konfigurační soubor \texttt{config.toml} v kořenové složce projektu, který obsahuje různé nastavení stránky, globální proměnné a chování generátoru.

\begin{lstlisting}[label=lst:jednoducha-konfigurace,caption=Příklad jednoduché konfigurace v souboru \texttt{config.toml}]
# Adresa ze které se generují odkazy
base_url = "https://ucitelonline.pedf.cuni.cz"
# Název stránky
title = "Učitel online"
# Popis stránky
description = "Web pro ditstribuci užitečných materiálů"
# Zda se bude zpracovávat CSS systémem Sass
compile_sass = true
\end{lstlisting}

\todo[inline]{Tohle je pěkná ukázka, vyberte klidně ještě jednu dvě, které jsou něčím zajímavé, typické, nebo naopak výjimečné pro ilustraci toho, co chcete o daném, systému sdělit.}

\section{Rozšíření šablony}

Ve výchozím stavu generátor neumí vkládat nic jiného, než je uvedeno ve specifikaci CommonMark\footnote{\url{https://commonmark.org/}}. Dle požadavků modelového webu je nutné, aby generátor uměl vkládat videa přímo do stránky. Taková funkce není soušástí specifikace CommonMark a je tedy potřeba rozšířit funkcionalitu generátoru. Nejvhodnějším způsobem přidání vlastní funkce je využití vlastních filtrů, které se v rámci generátoru nazývají \uv{shortcode}.

Principem vlastních filtrů je to, že uživatel si vytvoří vlastní šablonu, kterou lze vyvolat speciální řídící sekvencí přímo z obsahu. Každý tento shortcode může pracovat s libovolným množstvím proměnných a po zpracování vloží do místa vyvolání zkompilovaný HTML kód. Lze tedy tvrdit, že shortcode je v své podstatě imperativní funkce, která umí pracovat  s parametry.

Pro tvorbu těchto filtrů je v generátoru Zola určena složka \texttt{templates/shortcodes}, která obsahuje jejich HTML šablony a kód pro zpracování generátorem. Název HTML souboru definuje název vlastního filtru. Vytvoříme-li uvitř této složky soubor nazvaný \texttt{video.html}, budeme schopni využívat vlastní filtr s názvem \texttt{video}.

\begin{lstlisting}[label=lst:jednoduchy-filtr,caption=Příklad jednoduchého filtru s jedním atributem]
<video controls><source src="{{ src }}"></video>
\end{lstlisting}

V příkladu \ref{lst:jednoduchy-filtr} bude filtr očekávat atribut \texttt{src} a bude vracet jednoduchý HTML kód pro vložení videa do stránky. Tento filtr lze vyvolat kdekoliv v obsahu, tedy v kterémkoliv souboru s koncovkou \texttt{.md}. Za názvem filtru se do závorky uvádí parametry oddělené čárkou. U posledního parametru se čárky nevuvádí, což platí i v případě, kdy se uvádí pouze jeden parametr, jako je tomu v příkladu \ref{lst:vyvolani-filtru}.

\begin{lstlisting}[label=lst:vyvolani-filtru,caption=Vyvolání vlastního filtru s jedním parametrem]
{{ video(src="video.webm") }}
\end{lstlisting}

V rámci vybraného generátoru není nutné specifikovat atributy na jeden řádek a lze je pro přehlednost vypisovat na více řádků, jako tomu je například u programu \ref{lst:formatovani-atributu}, zůstane-li dodržena koncepce oddělení atributů čárkou, tedy že poslední atribut vždy zůstane bez čárky. Výstupem této direktivy bude následující HTML kód.

\begin{lstlisting}[caption=Výstup direktivy z příkladu \ref{lst:jednoduchy-filtr}]
<video controls><source src="video.webm"></video>
\end{lstlisting}

Součástí požadavků pro modelový web jsou i citace přiložených souborů a videí. Existující filtr je tedy třeba rozšířit o možnost přiložení různých metadat. Tato metadata ovšem nejsou pro vložení videa povinná. Ve specifikaci vlastních filtrů lze využívat všechny operátory, které generátor nabízí. Nejlepším přístupem k tomuto problému je tedy využití jednoduchých podmínek, které kontrolují, zda je každá z hodnot zadána jako parametr a v případě že ano, vepíše se do obsahu. Atributy ošetřené podmínkami tedy nejsou povinné, zatímco nevyplněný atribut \texttt{src} by při generování vyvolal chybu. V následujícím příkladu jsou přidány podmínky pro kontrolu a případné vložení, jimiž jsou název videa (\texttt{title}), jméno autora (\texttt{author}) a rok vytvoření (\texttt{year}).

\begin{lstlisting}[label=lst:filtr-s-podminkami,caption=Filtr pro vkládání videa s využitím podmínek]
<video controls><source src="{{ src }}"></video>
{% if title or year and author %}
<div class="metadata">
	{% if title %}{{ title }}{% endif %}
	{% if author and year %}
		({{ year }}, {{ author }})
	{% endif %}
</div>
{% endif %}
\end{lstlisting}

Filtr je možné opět vyvolat pomocí stejné direktivy kdekoliv v obsahu, ovšem nyní lze libovolně přidat parametry pro metadata.

\begin{lstlisting}[label=lst:formatovani-atributu,caption=Vyvolání filtru \ref{lst:filtr-s-podminkami} s formátováním na řádky]
{{ video(
	src="video.webm",
	title="Název videa",
	author="Jméno autora",
	year="2020"
) }}
\end{lstlisting}

Protože byly zadány všechny povinné i nepovinné atributy, výtupem toho filtru budou i části kódu s metadaty.

\begin{lstlisting}[caption=Výstup direktivy z příkladu \ref{lst:formatovani-atributu}]
	<video controls><source src="video.webm"></video>
<div class="metadata">
	Název videa (2020, Jméno autora)
</div>
\end{lstlisting}

	Pro modelový web byla zvážena možnost vypisování obsahu automaticky, tedy že program zkontroluje složku s obsahem a pokud narazí na soubor se specifikovanou koncovkou, vypíše jej do obsahu podle daných pravidel. Generátor Zola umožňuje prohledávání složek a práci se soubory, v rámci Zoly takzvanými \uv{assety}. Tuto funkcionalitu lze tedy implementovat jednoduchým cyklem a filtem, které zpracují všechny případné soubory ve složce dané stránky. Zoubory lze filtrovat mnoha způsoby, z nichž je nejuniverzálnější funkce \texttt{matching()}, která dovoluje filtrovat vstup regulárními výrazy dle implementace regex v jazyce Rust\footnote{\url{https://docs.rs/regex/1.3.6/regex/}}. V následujícím příkladu je pro ilustraci této funkcionality implementován program vypisující obrázky s předem definovanými koncovkami.

\begin{lstlisting}[caption=Automatický výpis obrázků s pevně definovanými koncovkami]
{% if section.assets %}
	{% for asset in section.assets %}
		{% if asset is matching("\.(?i:jpg|gif|png)$") %}
			<img src="{{ get_url(path=asset) }}" alt="{{ asset }}">
		{% endif %}
	{% endfor %}
{% endif %}
\end{lstlisting}

Toto řešení ovšem není ve výsledném modelu implemntováno, protože jedním z požadavků je možnost vkládání souborů na libovolné místo v obsahu. Na stejném principu je ovšem vytvořen filtr pro vládání souborů, který tento požadavek splňuje. Výhodou filtru je, že ho lze vyvolat kdekoliv v obsahu a není vázán na pevně dané místo v šabloně. Ten očekává alespoň jeden parametr uvádějící název souboru bez koncovky, pro dle kterého pak filtr vyhledá všechny různé formáty s tímto názvem a ty vloží do stránky. Druhým libovolným parametrem je název souboru, který se do stránky vloží místo názvu souboru. to umožňuje uivateli volně pracovat s názvy souborů v souborvé struktuře bez ovlivnění obsahu stránky.

\begin{lstlisting}[label=lst:filtr-souboru,caption=Filtr pro výpis souborů s automatickým hledáním]
{% if section.assets and filename %}
<div class="file">
	<div class="title">
		{% if title %}
		 	{{ title }}
		{% else %}
		 	{{ filename }}
		{% endif %}
	</div>
	{% for asset in section.assets %}
		{% if asset is matching(section.path ~ filename ~ "\..*$") %}
			<a href="{{ get_url(path=asset) }}" class="format">{{ asset | split(pat=".") | last }}</a>
		{% endif %}
	{% endfor %}
</div>
{% endif %}
\end{lstlisting}

V první části filtr zkontroluje, zda byl vyplněn parametr \texttt{title} a v přípdě že ano, nastaví ho jako název souoru v obsahu. V opačném případě využije název souboru samotného. Ve druhém kroku nastává kontrola, zda se ve složce nacházejí soubory (mimo hlavní soubor \texttt{\_index.md}) a pokud ano, přes všechny soubory se iteruje kontrola, zda soubor splňuje podmínku názvu. Kontrola této podmínky je tvořena kombinací proměnných generátoru a regulárního výrazu. Každý soubor který splňuje podmínku je poté vypsán do obahu jako přímý odkaz k jeho stažení.

Jako text v odkazu se použije koncovka souboru, která se záskává spojením několika filtrů, tedy filtru \texttt{split(pat=".")}, který rozdělí řetězec podle znaku tečka do pole a navazující filtr \texttt{last} vrátí poslední položku v poli. Tím filtr získá samotnou koncovku souboru.

Filtr lze vyvolat stejně, jako je tomu u filtru pro vkládání videa. Název filtru je opět definován názvem souboru \texttt{tmeplates/shortcodes/document.html} a bude jím tedy název \texttt{document()}.

\begin{lstlisting}[label=lst:vyvolani-filtru-souboru,caption=Vyvolání filtru \ref{lst:filtr-souboru}]
{{ document(
	filename="pracovni-list",
	title="Pracovní list"
) }}
\end{lstlisting}

V příkladu \ref{lst:vyvolani-filtru-souboru} je definován i nepovinný atribut \texttt{title}, který kvůli přehlednosti umožňuje nastavit název. Atribut \texttt{filename} definuje název souboru ve složce bez koncovky. Všechny soubory, které chce uživatel vypsat, musí tedy mít stejný název a musí se lišit pouze koncovkou. Jsou li ve složce soubory s názvem \texttt{pracovni-list} a koncovkami \texttt{pdf}, \texttt{odt}, \texttt{djvu} a \texttt{ps}, bute výstupem filtru následující HTML.

\begin{lstlisting}[caption=Výstup direktivy z příkladu \ref{lst:vyvolani-filtru-souboru}]
<div class="file">
	<div class="title">Pracovní list</div>
	<a href="pracovni-list.pdf">pdf</a>
	<a href="pracovni-list.odt">odt</a>
	<a href="pracovni-list.djvu">djvu</a>
	<a href="pracovni-list.ps">ps</a>
</div>
\end{lstlisting}

\section{Optimalizace}

Optimalizace modelové implementace je provedena na základě článku ze serveru Calomel, který se věnuje sestavením užitečných rad pro optimalizaci webových stránek na serverech s omezeným připojením do sítě a pro zlepšení uživatelského pocitu z jejich užívání.

\begin{quote}\todo{Přeložit}
Running a webserver can be a rewarding experience and also a trial in patience. You want to serve out all your pages and pictures, but you only have a finite amount of bandwidth to do so. if you overload your connection client visiting your server will think it is slow and unresponsive. You need to setup your server in the most efficient way possible to get the most visits you can and give your visitors a positive experience. The following are tips on reducing the load on your webserver, speeding up the serving pages and stopping unwanted and abusive traffic.
\end{quote} \citep{calomel_optimization}


\section{Správa obsahu a verzování}