Oprava stylu citací

closes #3

kap-generatory.tex

@@ -1,12 +1,12 @@
 \chapter{Staticky generovaný web}
 
-Princip statické webové stránky sahá ke až vzniku WWW, kdy existovaly pouze stránky statické, tedy stejné pro každého uživatele. Jejich obsah může být průběžně aktualizován, ovšem negenerují se zvlášť pro každého uživatele na základě různých proměnných. U statických webů tedy dochází k vytvoření čístého HTML ve chvíli, kdy je změněn zdrojový obsah, nebo kdy autor ručně spustí generátor. \cite{pcmag_static}
+Princip statické webové stránky sahá ke až vzniku WWW, kdy existovaly pouze stránky statické, tedy stejné pro každého uživatele. Jejich obsah může být průběžně aktualizován, ovšem negenerují se zvlášť pro každého uživatele na základě různých proměnných. U statických webů tedy dochází k vytvoření čístého HTML ve chvíli, kdy je změněn zdrojový obsah, nebo kdy autor ručně spustí generátor. \citep{pcmag_static}
 
-Dynamické stránky jsou generovány speciálně pro každého uživatele na základě jeho nastavení, různých vstpů, proměnných a dalších vlastností. Ke generování dochází ve chvíli, kdy si uživatel stránku vyžádá, nikoliv předem, jako je tomu u staticky generovaných stránek. \cite{pcmag_dynamic}
+Dynamické stránky jsou generovány speciálně pro každého uživatele na základě jeho nastavení, různých vstpů, proměnných a dalších vlastností. Ke generování dochází ve chvíli, kdy si uživatel stránku vyžádá, nikoliv předem, jako je tomu u staticky generovaných stránek. \citep{pcmag_dynamic}
 
 \section{Výhody statických webových stránek}
 
-Pro sdílení statického obsahu mezi různé uživatele stačí velmi jednoduchý HTTP server bez jakýchkoliv dalších modulů typu \textit{PHP}, \textit{Pythnon} a dalších systémů, které by obsah dynamicky generovaly například z dat vytažených z databáze, nebo z uživatelského vstupu. Na straně serveru tedy nedochází ke zpracování obsahu těsně před jeho odesláním uživateli, čímž se v komunikaci mezi klientem a serverem se drasticky snižuje \uv{Time To Firt Byte}\footnote{Time To First Byte --- čas mezi odesláním požadavku a přijmutím prvního bajtu dat.} a tím dochází ke snížení celkové latence. \cite{mozttfb}
+Pro sdílení statického obsahu mezi různé uživatele stačí velmi jednoduchý HTTP server bez jakýchkoliv dalších modulů typu \textit{PHP}, \textit{Pythnon} a dalších systémů, které by obsah dynamicky generovaly například z dat vytažených z databáze, nebo z uživatelského vstupu. Na straně serveru tedy nedochází ke zpracování obsahu těsně před jeho odesláním uživateli, čímž se v komunikaci mezi klientem a serverem se drasticky snižuje \uv{Time To Firt Byte}\footnote{Time To First Byte --- čas mezi odesláním požadavku a přijmutím prvního bajtu dat.} a tím dochází ke snížení celkové latence. \citep{mozttfb}
 
 Snížení samotné latence může pozitivně přispět ke spokojenosti uživatelů, což dokazuje nespočet výzkumů na toto téma, například analýza z webového portálu Financial Times, kde se uvádí, že rychlost webové stránky negativně ovlivňuje hloubku jejího užívání, ať už je odezva sebemenší. Jak je zde rovněž uvedeno, data ukazují, že pohledu uživatelské spokojenosti a finančního dopadu existují jasné a důležité výhody při zrychlení webové stránky. Z tohoto výzkumu se autoři rozhodli v následujících měsících od vydání analýzy zainvestovat více času do úprav všech aspektů jejich nové stránky FT.com s cílem jejího zrychlení.\todo{Nechat opravit překlad}
 
@@ -27,13 +27,13 @@ Sledování a analýze nejčastějších chyb webových aplikací a serverů se
 	\item{Nedostatečné logování a monitorování}
 \end{enumerate}
 
-\cite{owasp2017}
+% \citep{owasp2017}
 
 Většina těchto chyb se vztahuje právě k dynamickým webovým aplikacím. Bezpečnost tedy závisí nejen na programátorovi který aplikaci vytváří, ale také na tom, že programovací jazyk je bezpečně implementován. To nelze tvrdit o nejpoužívanějším jazyce PHP, který nejen že obsahuje spousty chyb\todo{doložit zdroj - seznam bezpečnostních záplat, analýza, ...}, ale zároveň nevede programátora ke psaní bezpečného kódu a ve výsledku vzniká opravdu děravá aplikace, pokud si autor programu nedá pozor na správné ošetření vstupů a další bezpečnostní aspekty programu.
 
 Údržba velkých webových aplikací je také často problematická. Kód je nutné udržovat v návaznosti na aktualizace daného jazyka, databázového systému a dalších věcí. Těmto aktualizacím se z bezpečnostních důvodů nelze vyhýbat. Statický web nemusí udržovat funkční propojení s databázemi a různými frameworky\todo{Lepši slovo?} a je tedy mnohem méně náročný na dlouhodobou údržbu. Při zvolení správného generátoru není nutná ani údržba šablon a celý systém při zachování stejného prostředí nepřestane fungovat. Protože statický generátor nepracuje s uživatelským vstupem, vyhýbá se bezpečnostním chybám a tím i nutným aktualizacím.\todo{Zdroj?}
 
-Jako každý jiný systém, i tento má nevýhody. Hlavním z problémů je to, že správa statického generátoru a tvorba obsahu je náročnější, než klasické webové rozhraní s administračním panelem, různými uživateli a jednoduchou správou pro běžné technicky nenadané uživatele. Pro přidání nebo úpravu obsahu je nutné pracovat s lokálními soubory ve stromové struktuře a při generování je často potřebný zásah do shellu\footnote{Program pro interpretování příkazů v prostředí příkazové řádky.}. Tvorba systému pro automatizované generování je také náročnější než instalace některého z běžných CMS\footnote{Content Management System}. \cite{softpedia_generators}
+Jako každý jiný systém, i tento má nevýhody. Hlavním z problémů je to, že správa statického generátoru a tvorba obsahu je náročnější, než klasické webové rozhraní s administračním panelem, různými uživateli a jednoduchou správou pro běžné technicky nenadané uživatele. Pro přidání nebo úpravu obsahu je nutné pracovat s lokálními soubory ve stromové struktuře a při generování je často potřebný zásah do shellu\footnote{Program pro interpretování příkazů v prostředí příkazové řádky.}. Tvorba systému pro automatizované generování je také náročnější než instalace některého z běžných CMS\footnote{Content Management System}. \citep{softpedia_generators}
 
 \section{Princip generátorů}
 
@@ -41,4 +41,4 @@ Generátor statického obsahu je tvořen ze tří hlavních částí. První č
 
 Většina generátorů zároveň umí pracovat s konfiguračními soubory, kterými jde nastavit chování generátoru na jednom centralizovaném místě. Část z nich má také integrovaný jednoduchý web server, který umožňuje autorovi náhled výstupních stránek během tvorby obsahu.
 
-\cite{softpedia_generators}
+\citep{softpedia_generators}

kap-markup.tex

@@ -6,7 +6,7 @@ Vysvětlení principu značkovacích jazyků, nebo také takzvaně \uv{makrup ja
 
 Kódovat lze můžeme i do binárních dat určených ke zpracování a interpretaci specializovaným programem. Zřejmou nevýhodou je to, že zdroj není čitelný bez programu určeného pro jeho interpretaci.
 
-Markup jazyky se snaží o spojení toho nejlepšího z obou světů, tedy o obsah čitelný v čistém textu s možností formátování. To je dosaženo tím, že běžným znakům jsou přiděleny speciální významy nedefinované původní znakovou sadou. Uživatel je schopen tyto znaky psát jako čistý text a vyjádřit tím speciální význam. Například v rámci jazyka Markdown se znak \texttt{\#} změní z běžného křížku na definování nadpisu první úrovně, nebo také kombinace znaků \texttt{<p>} značí začátek odstavce v HTML. \cite{rfc7764}
+Markup jazyky se snaží o spojení toho nejlepšího z obou světů, tedy o obsah čitelný v čistém textu s možností formátování. To je dosaženo tím, že běžným znakům jsou přiděleny speciální významy nedefinované původní znakovou sadou. Uživatel je schopen tyto znaky psát jako čistý text a vyjádřit tím speciální význam. Například v rámci jazyka Markdown se znak \texttt{\#} změní z běžného křížku na definování nadpisu první úrovně, nebo také kombinace znaků \texttt{<p>} značí začátek odstavce v HTML. \citep{rfc7764}
 
 \section{Nejběžnější jazyky}
 
@@ -14,21 +14,21 @@ Ke dnešnímu dni vnikl nespočet značkovacích jazyků. Nejpoužívanějším
 
 Vybrané jazyky jsou zároveň cílené na čitelnost samotného zdrojového obsahu v čistém textu bez nutnosti jeho interpretace speciálním prostředím či zpracováním do jiného formátu, například do PDF, DjVu, PostScript apod. Například podtržení textu je v nějakém pseudo-jazyce reprezentováno opravdovým podtržením pomocí spojovníků, nikoliv obalením nadpisu ve speciální deklaraci, jako je tomu například u HTML. Podtržení je poté pro čtenáře mnohem jasnější, jelikož nemusí přemýšlet, co v případě HTML daný tag vůbec způsobuje, ale podtržený vyplývá z kontextu.
 
-Seznam nejoblíbenějších jazyků je sestaven podle aktuálních statistik ze serveru Slant, který se věnuje obecnému určení oblíbenosti na základě hodnocení ze strany uživatelů. \cite{slant}
+Seznam nejoblíbenějších jazyků je sestaven podle aktuálních statistik ze serveru Slant, který se věnuje obecnému určení oblíbenosti na základě hodnocení ze strany uživatelů. \citep{slant}
 
 \subsection{Markdown}
 
 Vznik jazyka Markdown byl 14. prosince roku 2014, když John Gruber vydal jeho první popis syntaxe a referenční implementaci.
 
-Hlavním z cílů syntaxe jazyka je vytvářet co možná nejčitelnější obsah v syrové podobě. Dokument psaný v Markdownu by měl být publikovatelný sám o sobě jako čistý text bez dalších úprav a zpracování. Jazyk byl ovlivněn několika již existujícími specifikacemi jiných jazyků, ovšem největším zdrojem inspirace pro jeho vznik jsou čisté emailové korespondence. \cite{daringfireball}
+Hlavním z cílů syntaxe jazyka je vytvářet co možná nejčitelnější obsah v syrové podobě. Dokument psaný v Markdownu by měl být publikovatelný sám o sobě jako čistý text bez dalších úprav a zpracování. Jazyk byl ovlivněn několika již existujícími specifikacemi jiných jazyků, ovšem největším zdrojem inspirace pro jeho vznik jsou čisté emailové korespondence. \citep{daringfireball}
 
-První specifikaci Gruber vydal společně s referenční implementací v jazyce Perl, která slouží pro konverzi Markdownu do HTML. Program také nese stejný název \uv{Markdown}, ovšem mluvíme-li o \uv{Markdownu}, máme nejčastěji na mysli samotnou syntaxi. Ta je dnes již implementována v mnoha různých jazycích a programech. Gruberova specifikace ovšem není formální standard, kvůli čemuž vznikl veliký počet alternativních a více čí méně pozměněných implementací, které nemusí být navzájem kompatibilní. Nejčastějšími z nich jsou například Github Markdown, CommonMark, R Markdown a mnoho dalších. \cite{commonmark}
+První specifikaci Gruber vydal společně s referenční implementací v jazyce Perl, která slouží pro konverzi Markdownu do HTML. Program také nese stejný název \uv{Markdown}, ovšem mluvíme-li o \uv{Markdownu}, máme nejčastěji na mysli samotnou syntaxi. Ta je dnes již implementována v mnoha různých jazycích a programech. Gruberova specifikace ovšem není formální standard, kvůli čemuž vznikl veliký počet alternativních a více čí méně pozměněných implementací, které nemusí být navzájem kompatibilní. Nejčastějšími z nich jsou například Github Markdown, CommonMark, R Markdown a mnoho dalších. \citep{commonmark}
 
-Jevyužívanější formální specifikací je právě CommonMark, který slouží jako pevný základ většiny rozšíření. \cite{github_formal_markdown_spec}.
+Jevyužívanější formální specifikací je právě CommonMark, který slouží jako pevný základ většiny rozšíření. \citep{github_formal_markdown_spec}.
 
 \subsection{Org-mode}
 
-... \cite{environment_for_literate_programming} \cite{orgmanual}
+... \citep{environment_for_literate_programming} \citep{orgmanual}
 
 \subsection{AsciiDoc}
 
@@ -46,7 +46,7 @@ Většina uživatelů se setkala spíše s jazykem \LaTeX, tedy s nadstavbou pů
 
 \begin{quote}
 Představte si, že si nějaký uživatel přečte \LaTeX{}ovou příručku a nabyde dojmu, že mu bude stačit rozumět problematice sazby na úrovni této příručky. Pak se jednou překlepne třeba při sestavování tabulky a na terminálu na něj \TeX{} křičí: {\tt Extra alignment tab has been changed to "\verb|\cr|".} Uživatel začne znovu listovat ve své příručce a zjistí, že tam o~žádném "\verb|\cr|" není jediná zmínka. Má pak tři možnosti: (1)~Zmáčkne Enter a podobně se zachová i u~dalších chyb. Pomyslí si, že ten \LaTeX{} je něco tajemného a mystického. (2)~Propadne zoufalství a jde od toho. Dojde k~závěru, ľe je lepší zůstat u~Wordu. Vždyť stačí vzít tabulku v~Excelu a jednoduše ji přemístit do Wordu a jaképak smolení se s~nějakým podezřelým "\verb|\cr|". (3)~Pořídí si \TeX{}book a po intenzivním studiu nakonec řekne: \uv{aha}. V~tuto chvíli ale už nepotřebuje, aby mu \LaTeX{} zakrýval složitost \TeX{}u.
-\end{quote} \cite{nolatex}
+\end{quote} \citep{nolatex}
 
 Je tedy lepší použít samotný \TeX.
 

kap-modelova-implementace.tex

@@ -84,7 +84,7 @@ Optimalizace modelové implementace je provedena na základě článku ze server
 
 \begin{quote}
 Running a webserver can be a rewarding experience and also a trial in patience. You want to serve out all your pages and pictures, but you only have a finite amount of bandwidth to do so. if you overload your connection client visiting your server will think it is slow and unresponsive. You need to setup your server in the most efficient way possible to get the most visits you can and give your visitors a positive experience. The following are tips on reducing the load on your webserver, speeding up the serving pages and stopping unwanted and abusive traffic.
-\end{quote} \cite{calomel_optimization}
+\end{quote} \citep{calomel_optimization}
 
 \section{Správa obsahu a verzování}
 

literatura.bib

@@ -10,6 +10,7 @@
 @techreport{rfc7764,
 	author = {Leonard, Sean},
 	howpublished = {Internet Requests for Comments},
+	institution = {Internet Engineering Task Force},
 	issn = {2070-1721},
 	journal = {IETF Documents},
 	month = {Mar},
@@ -58,7 +59,7 @@
 }
 
 @misc{pcmag_dynamic,
-	author = {Magazine, PC},
+	author = {{PC{ }Magazine}},
 	howpublished = {\url{https://web.archive.org/web/20170117040526/https://www.pcmag.com/encyclopedia/term/42199/dynamic-web-page}},
 	note = {Cit. 2020-02-12},
 	title = {Definition of: dynamic Web page},
@@ -66,7 +67,7 @@
 }
 
 @misc{pcmag_static,
-	author = {Magazine, PC},
+	author = {{PC{ }Magazine}},
 	howpublished = {\url{https://web.archive.org/web/20200223095514/https://www.pcmag.com/encyclopedia/term/static-web-page}},
 	note = {Cit. 2020-02-12},
 	title = {Definition of: static Web page},
@@ -147,6 +148,7 @@
 @techreport{owasp2017,
 	author = {OWASP},
 	howpublished = {\url{https://owasp.org/www-pdf-archive/OWASP_Top_10-2017_%28en%29.pdf.pdf}},
+	institution = {OWASP},
 	journal = {OWASP Top Ten},
 	organization = {OWASP},
 	publisher = {OWASP},