Od statických stránek, které se používaly při vzniku WWW\footnote{World Wide Web}, se trend posunul ke složitým webovým aplikacím a frameworkům, jako jsou například Wordpress, Joomla, nebo Drupal. Dnes se opět trend obrací směrem ke statickým webovým stránkám právě ve formě stránek staticky generovaných, které jsou mnohem lepší z~hlediska rychlosti a bezpečnosti.
Práce se zabývá problematikou generátorů statických webových stránek. Za statické webové stránky se pouvažují stránky, jejichž obsah je předem vygenerován do čistého HTML\footnote{Hypertext Markup Language -- Sázecí jazyk používaný k~popisu webových stránek} pomocí daného generátoru, tedy programu, který z~obsahu napsaném v~libovolném značkovacím jazyce vygeneruje validní webovou stránku.
\section{Cíle práce}
Hlavním cílem práce je dát čtenáři základní přehled nad problematikou statických webových stránek, jejich generátorů, značkovacích jazyků a tyto koncepty vysvětlit prakticky na modelové implementaci. Tento hlavní cíl je dále rozpracován cíli dílčími.
\begin{itemize}
\item Seznámit čtenáře se systémy pro generování statických webů.
\item Analyzovat základní funkce mapovaných systémů.
\item Sestavit taxonomii požadavků na systém pro generování statického webu.
\item Navrhnout modelovou implementaci s~užitím vybraného systému.
\item Vyhodnotit funkce daného systému a navrhnout jeho rozšíření.
\end{itemize}
\section{Struktura práce}
Struktura práce je koncipována do čtyř základních částí, kdy v~první části je pojednáváno o~konceptu statických webových stránek, jejich výhodách a o~roli statických generátorů. Další část navazuje analýzou nejčastějších webových paradigmat, které se ve světe WWW objevují a jsou v~ní vybrány nejvhodnější systémy pro generování jejich statického obsahu. Dále navazuje kapitola popisující nejběžnější značkovací jazyky, kterými se popisuje obsah pro vybrané generátory. V~další praktické části jsou definována kritéria požadavků pro modelovou implementaci, která je poté realizována včetně ukázek kódu a popisu celého principu fungování systému. V~závěrečné kapitole je modelová implementace vyhodnocena a jsou zde určeny návrhy na její další rozšíření.
